Ukončení insolvence a osvobození dlužníka na konci oddlužení

Ukončení insolvence a osvobození dlužníka na konci oddlužení

Dnem 01.01.2008 vstoupil v účinnost insolvenční zákon, který poprvé v České republice zavedl institut oddlužení. Od roku 2014 se na nás stále častěji obracejí naši klienti, kterým jsme pomáhali s jejich oddlužením v letech 2008 a 2009, tedy v době, kdy se jednalo o zcela nový a neprobádaný právní institut. Neexistovaly zkušenosti, neexistovala judikatura. Zcela běžně jsme konzultovali se soudními asistenty, soudci, insolvenčními správci a společně jsme hledali východiska ze situací, které nikdo nepředpokládal, ale které život samozřejmě vždycky přinese.

S potěšením můžeme konstatovat, že drtivá většina našich klientů v oddlužení uspěla a tímto procesem řádně prošla. Logicky, jak plyne čas, stále více našich klientů se na nás obrací se žádostí o pomoc při ukončení oddlužení.  Dnešní příspěvek budeme proto věnovat poslední fázi insolvenčního řízení – ukončení oddlužení a osvobození od placení závazků, které nebyly do insolvence zahrnuty.

Komentář k insolvenčnímu zákonu nám říká ,…,jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní jen tak na návrh dlužníka.“     

Z komentovaného ustanovení vyplývá několik skutečností:

  1. osvobození od placení pohledávek (stručně řečeno) připadá do úvahy pouze v případě, že dlužník prošel úspěšně oddlužením (bez ohledu na způsob plnění). Byl-li na majetek dlužníka prohlášen konkurs, o osvobození rozhodnout nelze.
  2. další podmínkou pro přiznání osvobození dlužníka od placení pohledávek věřitelů je výslovný návrh dlužníka, aby mu bylo osvobození přiznáno. Koncepce rozhodování o osvobození od placení závazků je postavena tak, že ponechává zcela na úvaze dlužníka, zda toto dobrodiní zákona využije a o osvobození požádá, či po skončení insolvence zbylé dluhy doplatí dobrovolně.
  3. pokud dlužník řádně a včas splní veškeré své povinnosti, které mu byly soudem uloženy (zejména, že nezajištěným věřitelům se dostane minimálně 30% uspokojení jejich pohledávek, dlužník se opětovně nezadlužuje apod.), je velmi pravděpodobné, že soud dlužníkovu návrhu na osvobození vyhoví.